Aby výukové cíle nebyly stanoveny formálně a skutečně umožňovaly regulaci vzdělávacího procesu, měly by být:

1. Komplexní - cíl by měl zahrnovat všechny oblasti osobnosti žáka (poznávací, senzomotorickou a a fektivní).
2. Konzistentní - tzn. nižší (bližší, konkrétnější) cíle musí směřovat k dosažení cílů vyšších (vzdálenějších, obecnějších) a současně jsou nižší cíle z vyšších odvozovány.
   příklad: jestliže je hlavním cílem předmětu matematika rozvoj logického myšlení a schopnost řešit problémy, nemohou být cíle tematickou celků, témat a hodin zaměřeny přednostně na pamětní osvojování definic a vzorců, ale na rozvíjení schopnosti analýzy, syntézy, aplikace, dovednosti vidět, formulovat a řešit problémy.
3. Jednoznačné - tzn. jejich formulace by neměla připouštět různý výklad
4. Přiměřené - t.j. měly by odpovídat reálným možnostem jednotlivých žáků i celé třídy, ale i učiteli a vnějším podmínkám
5. Kontrolovatelné - t.j. měly by být formulovány tak, aby existovala možnost ověřit si, zda a na jaké úrovni jich bylo dosaženo.